Na konci září jsme se zúčastnili s Devonem dogtreku v prostředí Chřibů. Bohužel celou noc pršelo a i v den závodu naší kategorie pršelo. To nám ale neubralo na nadšení. Vyrazili jsme celkem svižně, s Devonem to ani jinak nejde. Hned na pátém kilometru jsem na čisté rovince zakopla o klacek a už jsem se válela v blátě. Naražená žebra, roztržená ruka, náraz do hlavy, protože na pád urychlený rychlostí tahu zkrátka nešlo nijak zareagovat. No prostě jsem se válela v blátě, ani jsem nevěděla jak, takže jemný deštík, který ze mě smyl bláto jsem jedině uvítala. Byť to vypadalo, že budeme muset skončit, jelikož po nárazu do hlavy jsem chvílemi viděla černo, nebo rozmazaně, k silnici to bylo daleko a tak nám nezbylo než pokračovat. Devon je výborný tahoun, takže kopce pro nás prakticky neexistovaly. Před koncem trati jsme potkali dvě závodnice (běžkyně) s ohařema, které nám na rovince vždy utekly, ale do kopce jsme je zase dohonili. Je opravdu hodně znát, kdo má jaký přídavný motor a jak je limitovaný vlastním pohonem. Ohařky své paničky netáhly, jen „doprovázely“, takže ženy se musely spolehnout na vlastní síly a ty samozřejmě ubývají. Ženy chtěly očividně vyhrát a tak nám dva kilometry před cílem utekly a to se jim nevyplatilo, jelikož se v mapách příliš neorientovaly, minuly tak odbočku do kempu a doběhly až po nás. Prvních dvacek kilometrů relativně po rovině jsme zvládli za dvě hodiny, pak začaly kopce a začalo přituhovat. Nakonec jsme trať 43 km pokořili za 6 hodin a 47 minut a vybojovali tak 1. místo v kategorii MW2 a celkové druhé místo mezi všemi kategoriemi MIDové tratě, o jednu minutu pomalejší než závodnice z kategorie MW1 na prvním místě.
Děkujeme spolku Zdravé tlapky v pohybu z.s. a Zuzce Dluhošové za perfektně připravenou akci a budeme se těšit na další ročník.
